Leden 2008

Sestavy Taekwon-Do-tuly

28. ledna 2008 v 19:35 | terkaaaaa |  Teorie atd.
Význam vzorů - sestav ( tulů )
Jméno vzorů, diagram a počet pohybů symbolizuje buď hrdinné postavy v dějinách Koreje, nebo příklady, jež mají vztah k historickým událostem.
CHON JI - Znamená literárně "Nebe a Zemi". V orientě je vysvětlováno jako tvoření světa,
nebo začátek lidstva, proto je to úvodní sestava pro začátečníky. Skládá se ze
dvou částí, jedna představuje zemi druhá nebe.
DAN GUN - Je pojmenován po legendárním zakladatelovi Koreje svatém Dan Gunovi,
který podle pověsti sestoupil z nebes a v roce 2333 př. n. l. založil Koreu.
DO SAN - Je pseudonym (pro vás mladší-druhé jméno) vlastence Ahn Chang Ho, který
žil v letech 1876 - 1938. 24 pohybů představuje celý jeho život, který věnoval
podpoře vzdělání Koreje a hnutí za nezávislost.
WON HYO - Byl významný mnich, který zavedl buddhismus v dynastii Silla v roce
686 n. l.
YUL GOK - Je pseudonym velkého filosofa Yil 1536 - 1584, přezdívaného korejským
konfuciem. 38 pohybů tohoto vzoru poukazuje na jeho rodiště na 38°
zeměpisné šířky a diagram . znamená učenec.
JOONG GUN - Je pojmenován po vlastenci Ahn Joong Gunovi, který zavraždil prvního
Japonského generálního guvernéra Koreje Hiro Bumi Ita. Ten byl znám
jako muž, jenž hrál hlavní roli při Japonsko Korejském splynutí. 32 pohybů
symbolizuje jeho věk, kdy byl umučen ve věznici Lui-Shing v roce 1910.
TOI GYE - Je pseudonym učence Yi Hwang (16. stol ) autority Neokonfucionismu,
37 pohybů tohoto vzoru poukazuje k jeho rodišti na 37° zeměpisné šířky,
diagram . znamená učenec.
HWA RANG - Je pojmenován po skupině mladých Hwarang, která vznikla v dynastii
Silla začátkem 7. století. 29 pohybů se vztahuje k 29 pěchotní divizi,
kde se Taekwon-Do rozvinulo do zralosti.
CHOONG MOO - Je jméno dané velkému admirálovi Yi Son Sin z dynastie Yi. Získal
jméno vynálezem ozbrojené válečné lodi ( Kobukson ) v roce 1592
o které se říká, že je předchůdcem současné ponorky. Důvod proč
tento vzor končí útokem levé ruky, je ten, aby symbolizoval jeho
nešťastnou smrt, kdy již neměl možnost ukázat neomezené možnosti
a věrnost králi.
KWANG GAE - Je pojmenován po slavné Hwang Gae Toh Wang, 19 králi dynastie
Koguryo, který znovu získal všechna ztracená území včetně velké
části Mandžuska. 39 pohybů znamená první dvě číslice roku 391
po Kristu, rok kdy nastoupil na trůn.
PO EUN - Je pseudonym věrného poddaného Chong Mong Chu (1400), který byl
slavný básník a jehož slavná báseň "Nebudu sloužit jinému pánovi, i kdybych
měl být stokrát ukřižován", je známá každému Korejci. Byl také průkopníkem
oblasti fyziky. Diagram . znamená jeho spolehlivou věrnost králi a vlasti
ke konci dynastie Koguryo.
GE BAEK - Je pojmenován po Ge Baek, významném generálovi v dynastii Baek Je
(660 n. l.). Diagram . znamená jeho drsnou a přísnou vojenskou disciplínu.
EUI AM - Je pseudonym Son Byong Hi, vůdce Korejského nezávislého hnutí 3. 1. 1919.
45 pohybů znamená jeho věk, kdy změnil jméno Dong Hak (orientální vzdělání)
na Chondo Kyo (Náboženství Andělská cesta) v roce 1905. Diagram . znamená jeho
nezkrotného ducha, jenž prokázal, když se věnoval prosperitě své vlasti.
CHOONG JANG - Je pseudonym daný generálovi Kim Duk Ryang, který žil v dynastii
Yi ve 14. století. Tento vzor končí útokem levé ruky, jež symbolizuje
tragédii jeho smrti ve věku 27 let ve vězení, ještě než mohl dosáhnout
plné zralosti.
JU CHE - Je filozofická myšlenka, že člověk vládne všemu a o všem rozhoduje. Jinými
slovy myšlenka, že člověk je vládcem světa a svého vlastního osudu. Říká se,
že tato myšlenka má svůj původ v hoře Beak Du, jež symbolizuje ducha
Korejského lidu. Diagram . znamená horu Beak Du.
SAM IL - Je historický údaj z hnutí za nezávislost Koreje, které začalo po celé zemi
1. 3. 1919. 33 pohybů v této sestavě znamená 33 vlastenců, kteří toto hnutí
plánovali.
YOO SIN - Je pojmenován po generálovi Kim Yoo Sin, velícím generálovi v dynastii Silla.
68 pohybů připomíná poslední dvě číslice letopočtu 668 n. l., kdy byla Korea
sjednocena. Přípravný postoj znamená meč tasený na pravou stranu a
symbolizuje generálovu chybu, když byl poslušen svého krále bojovat s cizími
vojsky proti svému vlastnímu národu.
CHOI YONG - Je pojmenován po generálovi Choi Yong, ministerském předsedovi a
veliteli ozbrojených sil v dynastii Koguryo ve 14. století. Choi Yong byl
velmi vážený pro svou oddanost, vlastenectví a pokoru. Byl popraven
svými podřízenými veliteli, jež vedl generál Yi Sun Gae, který se stal
později jedním z králů v dynastii Yi.
YONG GAE - Je pojmenován po slavném generálovi v dynastii Koguryo, Yong Gae
Somoon. 49 pohybů znamená poslední dvě číslice letopočtu 649 n. l.,
kdy přinutil dynastii Tang opustit Koreu po rozdrcení téměř 300 000
vojáků u Ansu Sung.
UL JI - Je pojmenován po generálovi Ul Ji Moon Dok, který úspěšně bránil Koreu
proti invazi téměř 1 000 000 vojáků dynastie Tang vedených Yang Je
v roce 612 n. l. Ul Ji používal taktiku partyzánů - úder a ústup - jež
zdecimovala velké množství ozbrojených sil nepřítele. Diagram x
znamená jeho příjmení a 42 pohybů značí věk, ve kterém autor navrhoval
vzor.
MOON MOO - Vzdává čest 30. králi dynastie Silla. Jeho tělo bylo pohřbeno blízko
Dae Wang Am (Velká královská skála). Podle jeho vůle bylo jeho tělo
uloženo do moře, kde podle jeho slov "Moje duše bude navždy bránit
mou zem proti Japoncům". Říká se, že Sok Gul Am (Kamenná jeskyně)
byla vybudována, aby střežila jeho hrob. Sok Gul Am je pěkný příklad
kultury dynastie Silla. 61 pohybů v tomto vzoru symbolizuje poslední dvě
číslice letopočtu 661 n. l., kdy Moon Moo nastoupil na trůn.
SO SAN - Je pseudonym velkého mnicha Choi Hyong Ung (1520 - 1604) v dynastii
Yi. 72 pohybů připomíná jeho věk, kdy s pomocí svého žáka Sa Myung Dang
organizoval armádu mnichů - vojáků. Tito vojáci pomohli odrazit Japonské
piráty, kteří v roce 1592 zaplavili většinu Korejského poloostrova.
SE JONG - Je pojmenován podle největšího Korejského krále Jong, který v roce 1443
vynalezl korejskou abecedu a byl také významný meteorolog.
Diagram x znamená král a 24 pohybů připomíná 24 písmen
korejské abecedy.
TONG IL - Znamená rozhodnutí o sjednocení Koreje, jež je od roku 1945 rozdělena.
Diagram x symbolizuje jednotnou rasu.

Zakladatel Taekwon-Do

28. ledna 2008 v 19:33 | terkaaaaa |  Teorie atd.
Legendární zakladatel Taekwon-Do
*Generál Choi Hong Hi
Skutečným otcem Taekwon-Do je jeho zakladatel, vlastenec, demokrat, generál Choi Hong Hi.
Narodil se 9. listopadu 1918 v drsné a nevlídné krajině Hwa Dae v distriktu (okresu) Myong Chun, nyní v Severní Koreji.
Ve svém mládí byl slabý a neduživý, neustálý zdroj starostí pro své rodiče. Avšak i ve svém mladém věku projevil budoucí generál silného a nezkrotného ducha. Ve věku 12 let byl vyloučen ze školy pro agitování proti Japoncům, kteří měli v té době kontrolu nad Koreou. Toto byl počátek jeho dlouhého vztahu s Kwang Ju (studentské hnutí za nezávislost Koreje).
Po vyloučení ze školy poslal otec mladého Choie studovat kaligrafii k jednomu z nejslavnějších učitelů v Koreji, panu Han Il Dongovi. Mistr Han kromě své dovednosti kaligrafisty, byl i mistr prastarého umění boje Tae Kyon. Učitel byl velmi znepokojen slabým stavem nového studenta a tak začal tvrdým cvičením stavět jeho tělo.
V roce 1937 Byl Choi poslán do Japonska, aby se tam dále vzdělával. Krátce před odjezdem se však zapletl do vášnivé hádky s proslulým zápasníkem Huem, který slíbil, že mu při jejich dalším setkání roztrhá tělo na kusy. Tato hrozba byla asi jedním z největších impulsů k dalšímu studiu bojových umění.
V Kyótu vyhledal krajana, mistra v Karate pana Kima a začal se svědomitě učit všemu, co mělo jakoukoli spojitost s využitím těla pro boj. Za dva roky získal první černý pás a začal si pohrávat s myšlenkou vytvoření nových technik. A právě tyto techniky (techniky Karate a Tae Kyon), byly předchůdci dnešního Taekwon-Do.
Následovalo období jeho největšího duševního a tělesného tréninku. Přípravná škola, střední škola a nakonec universita v Tokiu. Během studií Choi ještě zintenzívnil trénink a pokusy s jeho novými technikami vedly k dosažení druhého černého pásu. Posléze začal vyučovat v YMCA v Tokyu.
Choi nezapomněl na slib zápasníka Hu, a tak nebyl ve městě jediný sloup veřejného osvětlení do kterého by nekopl, nebo nebouchl, aby viděl jak se měděné dráty na něm otřásají na protest. Představoval si že toto jsou techniky, které by použil proti zápasníkovy, kdyby ten se pokusil splnit svůj slib.
S vypuknutím druhé světové války, byl zakladatel nucen vstoupit proti své vůli do japonské armády. Ve službě v Pchjong Yangu, se angažoval v boji za nezávislost Koreje a v důsledku toho byl uvězněn v japonském vězení. Aby zmírnil nudu a zůstal tělesně fit, začal Choi cvičit své bojové umění v samotě své cely. Brzy byli spoluvězeň a žalářník jeho prvními žáky. Nakonec se stal dvůr věznice gigantickou tělocvičnou.
Osvobození Koreje v srpnu 1945 ušetřilo mladého Choie od zbývajících sedmi let žaláře. Po propuštění odjel do Soulu a v lednu následujícího roku byl povýšen do hodnosti podporučíka v nově se utvářející korejské armádě. Tato událost je hlavním bodem v realizaci snu mladého důstojníka vytvořit korejské armádní bojové umění.
Brzy poté byl velitel setniny v Kwang Ju a tam podporučík Choi rozsvítil svíčku tohoto bojového umění tím, že začal učit celou svou jednotku. To mělo za následek, že byl povýšen na nadporučíka a byl mu svěřen celý pěchotní pluk. Ve své nové funkci začal šířit umění nejen mezi korejskými vojáky, ale i mezi americkými, kteří tam byli také umístěni. Od té doby začalo být Američanům toto bojové umění známé jako Taekwon-Do.
V roce 1947 byl Choi povýšen na kapitána. O rok později byl poslán do Soulu, kde se stal instruktorem Taekwon-Do pro tamní americkou policejní školu. V témže roce se stal podplukovníkem. O rok později se stal plukovníkem a poprvé navštívil Spojené státy, kde představil Taekwon-Do americké veřejnosti. Roku 1951 povýšil na brigádního generála.
Rok 1953 byl pro generála velmi rušný. Stal se autorem první oficiální knihy o výzvědné službě v Koreji a byl hlavním organizátorem 29. pěchotní divize v Che Ju, která se nakonec stala špičkou armádního Taekwon-Do. Také tento rok založil první tělocvičnu Oh Do Kwan (tělocvična mé cesty), kde uplatnil své zkušenosti z bojových umění Tae Kyon a Karate a v roce 1953 s pomocí své pravé ruky pana Nam Tae Hi tyto techniky rozvinul do moderního systému Taekwon-Do. V druhé půli roku 1953 vedl Choi největší civilní školu v Koreji Cho Do Kwan a byl povýšen na brigádního generála.
11. dubna 1955 byl největším mezníkem v dějinách Taekwon-Do. Na popud generála Choie se sešel výbor sestavený s historiků, mistrů bojových umění, sportovních a kulturních činitelů a vládních prominentů, aby schválili oficiální název pro nové bojové umění, které jim předložil gen Choi. Toho dne jméno Taekwon-Do nahradilo do té doby různé a matoucí názvy jako, Dang Soo, Gong Soo, Tae Kyon atd.
V roce 1959 se Taekwon-Do šíří i za hranice Koreje. Otec Taekwon-do a jeho devatenáct držitelů černých pásů cestovali Dálným východem. Cesta měla vynikající úspěch. Ohromovali všechny diváky znamenitými technikami nového bojového umění. V tomto roce byl gen. Choi povýšen hned dvakrát. Stal se presidentem Korejské Taekwon-Do asociace a velitel 2. armády v Tae Gu.

Úvod

23. ledna 2008 v 11:14 | terkaaaaa |  Medvídek Pú
ÚVOD O MEDVÍDKOVI PÚ
Vše začalo v roce 1921, kdy malý Christopher Robin Milne dostal k narozeninám plyšového medvídka jménem Edward. Během několika let se jeho sbírka rozrostla o další plyšové hračky, mezi které patřil oslík, klokan, prasátko a pruhovaný tygr.
Když byly Christopherovi 4 roky, vyrazil se svými rodiči na návštěvu londýnské zoo a zde se spřátelil s kanadským černým medvědem jménem Winnnie (zkratka jeho rodného města Winnipeg). Jejich vzájemný vztah inspiroval Christopherova slavného otce, scénáristu a žurnalistu A. A. Milnea, k vytvoření nezapomenutelných postaviček a napsání několika nádherných příběhů a knížek, které vznikly na popud jeho ženy Daphne.
První příběh o Medvídkovi Pú byl otištěn v London Evening News 24. prosince 1925. Měl všeříkající nadpis Příběh, ve kterém se seznámíme s Medvídkem Pú a včelami; a vypravování začíná a dočkal se takové popularity, že byl hned druhý den odvyprávěn v rádiovém vysílání BBC.
Milne, který se narodil roku 1882 a zemřel v roce 1956, byl jedním z nejúspěšnějších anglických dramatiků.
Po mnoho let také psal humorné články do Punch Magazine, kde byl po 8 let pomocným editorem. Původní příběhy o Medvídkovi Pú psal Milne zejména pro své vlastní potěšení. Stejně jako v případě tvorby JM Barrieho a Lewise Carrolla měl na jejich vzniku velký podíl také jeho syn.
V letech 1926-1928 napsal Milne knihy Winnie-The-Pooh a The House at Pooh Corner (u nás vyšly souhrnně jako Medvídek Pú), které doprovázely nádherné ilustrace E. H. Sheparda. Stejná autorská dvojice stála také u vzniku dvou dalších knih s Medvídkem Pú - When We Were Very Young (1924) a Now We Are Six (1927).
Postavu tygra Milne údajně nezaložil na plyšové postavičce, ale na černém kokršpanělovi jménem Chum. Chum byl velmi čilý a neustále po něčem skákal, díky čemuž svým majitelům způsoboval četné nesnáze. Tygr se poprvé objevil na scéně v roce 1928 a vystupoval v pouhých třech z celkem dvaceti příběhů o Medvídkovi Pú.
Opravdový Christopher Robin (Kryštůfek Robin) zemřel 20. dubna 1996.
Během několika posledních let svého života aktivně usiloval o záchranu lesů v okolí místa, kde vyrůstal. Právě toto prostředí bylo jeho otci při psaní knížek o Púovi velikou inspirací.
Walt Disney zakoupil práva na knihy o Púovi v roce 1961. První krátký film, Winnie the Pooh and the Honey Tree, spatřil světlo světa o pět let později. Druhý (Winnie the Pooh and the Blustery Day) pak následoval v roce 1968 a získal Oscara v kategorii Nejlepší krátký animovaný film. Po šesti letech se vrátil Pú na velké plátno s filmem Winnie the Pooh and Tigger, Too a získal další nominaci na Oscara. V roce 1977 pak vyšel celovečerní film The Many Adventures of Winnie the Pooh, který byl kompilací původních tří krátkých příběhů, doplněnou o několik scén, které příběhy spojovaly dohromady. Čtvrtý krátký film byl pojmenován Winnie the Pooh and a Day for Eeyore a měl premiéru v roce 1983. Tygrův příběh se pak objevil v kinech v srpnu 2000 a o přesně o tři roky později jsme mohli na stříbrném plátně vidět další animovaný film ze Stokorcového lesa Prasátko a jeho velký příběh.
Příběhy kamarádů ze Stokorcového lesa mají u mnoha malých i velkých svoje čestné místo na nočním stolku. Laskavý humor, neustálá připravenost všech zúčastněných zažít něco mimořádného, zdánlivě naivní rozumování o obyčejných věcech končící často bláznivými vývody, které jsou okamžitě realizovány - co lepšího si lze ve světě plném šedi a monotónnosti přát.
Celý den něco řešíte, očekávají se od vás výkony, ale večer si otevřete Medvídka Pú. Zrovna jde včelám na med. Med, to je totiž alfa a omega medvědího života. Jenže úl je vysoko na stromě. Nu dobrá - použije se balónek. Jenže jakou má mít barvu? Medvídek Pú si dal hlavu do pracek a dlouho se rozmýšlel. "To máš tak," řekl Kryštůfkovi Robinovi. "Když jdeš s balónkem pro med, hlavní věc je, aby o tom včely nevěděly.
Když tam půjdeš se zeleným balónkem, mohou si myslet, že je to kus stromu, a nevšimnou si tě, a když půjdeš s modrým, mohou si myslet, že je to kus oblohy, a taky si tě nevšimnou - jde jen o to, čemu spíš uvěří?" "A nezpozorují tě pod tím balónkem?" zeptal se Kryštůfek. "Možná, že ano, a možná taky, že ne," řekl Medvídek Pú. "Ve včelách se jeden nevyzná." Chvíli přemýšlel a potom řekl: "Pokusím se, abych vypadal jako černý mráček. Tím je ošálím." "To si tedy vezmi radši modrý balónek," povídá Kryštůfek. A tak se to rozhodlo.
Medvídek Pú je stále dobře naložený tvor, kamarád každým coulem. Dobrodružství je jeho druhá přirozenost, a je-li na konci snažení něco malého k snědku, tím lépe. Do jeho myšlenkového světa ale není snadné jen tak vstoupit. Nepřipravenému se dokonce může zdát, že plácá nesmysly. Umění obrátit zaběhané vnímání věcí na hlavu je totiž Medvědova největší přednost. Odtud čerpá celá kniha svoji poezii a shovívavý a něžný smysl pro humor.
I Prasátko, malé zvířátko, dokáže ledacos zamotat a nadchnout se, až kvičí. Když ale začíná jít do tuhého, velmi často si vzpomene, že vlastně musí nutně domů. Jako třeba když spolu s Púem stopují dravé Kolčavice a Kolasice. Jak stop přibývá, Prasátko se začíná ošívat, až to z něj najednou vypadne: "Teď si vzpomínám. Zapomnělo jsem udělat včera něco, co nemohu udělat zítra. Musím jít bohužel opravdu domů a udělat to teď." "Uděláme to odpoledne, půjdu pak s tebou," řekl Pú. "To se nedá dělat odpoledne," řeklo rychle Prasátko. "Je to taková naprosto dopolední věc."
A co teprve sarkastický a ironický osel Ijáček. Typický škarohlíd, pesimista každým coulem, který nechápe, proč by se zrovna jemu mělo dařit dobře. Jeho vrcholné monology se tak dobře hodí na lecjaké životní situace. Například když se mu uprostřed zimy ztratí dům, vysvětluje Ijáček Kryštůfkovi Robinovi: "Zmizel můj dům. Aspoň jsem si myslel že je můj. Ale asi není. Koneckonců, každý nemůže mít dům. Já nevím, Kryštůfku Robine, ale s tou spoustou sněhu a tím vším, nehledě ani k rampouchům a podobným věcem, ono není u mne venku kolem třetí hodiny ráno takové horko, jak by si někdo myslel.
Není zrovna dusno, rozumíš--li, co myslím - aspoň ne tak, aby to bylo nepříjemné. Není parno. Vlastně je, mezi námi řečeno, ne abys to někomu řekl, vlastně je zima."
Knihy Medvídek Pú a Zátiší Medvídka Pú vyšly v Anglii v letech 1926 až 1928. Jejich autorovi vzaly jeho literární minulost i budoucnost. Ať napsal před Púem nebo po něm cokoliv (nakladatelství Volvox Globator připravuje na příští rok jeho román Dva lidé), měl zkrátka smůlu. Stal se spisovatelem pro děti.
Zato z Púa se stal kultovní hrdina. V New Yorku dokonce existuje vydavatelství, které vydává knížky inspirované púovstvím. V loňském roce jich už bylo 127. Pú má samozřejmě i svoji internetovou stránku a fankluby po celém světě. V nich se lidé přou, zda je Pú sympatičtější než Ijáček nebo jestli není nejlepší ze všech Prasátko.
Jisté ale je, že nastavovaná kaše není žádná top kvalita. Knihy jako Pú a Tao, Prasátko a Tao (pravda, dialogy mezi Púem a jeho přáteli někdy připomínájí techniky východních náboženství a mohly by se klidně objevit ve sborníku koanů nebo být vloženy do úst starému Lao-c', Pú a management, Pú a řešení problémů, Pú a filosofové totiž nestojí za nic. Co bylo p(ú)vodně lehké, je násilné. Co nepoučovalo, snaží se najednou přesvědčovat. Škoda, že se Pú nemůže bránit.
V Československu Medvídek Pú poprvé vyšel v roce 1965 v geniálním překladu Hany Skoumalové. To, že je Medvídek Pú knížka, která mnohem silněji vyzní při četbě nahlas, podtrhl skvělý nápad Jana Jiráně z divadla Ypsilon - nechat načíst obě knihy hereckým kolegou Markem Ebenem. Výsledkem se stala asi nejlepší porevoluční nahrávka mluveného slova u nás.

Králíček

19. ledna 2008 v 19:38 | terkaaaaa |  Medvídek Pú

Klokanice

19. ledna 2008 v 19:37 | terkaaaaa |  Medvídek Pú
zatím nic

Klokánek

19. ledna 2008 v 19:33 | terkaaaaa |  Medvídek Pú

Společné

19. ledna 2008 v 19:31 | terkaaaaa |  Medvídek Pú

Sova

19. ledna 2008 v 19:26 | terkaaaaa |  Medvídek Pú


Tygr

19. ledna 2008 v 19:25 | terkaaaaa |  Medvídek Pú
disney



Ijáček

19. ledna 2008 v 19:25 | terkaaaaa |  Medvídek Pú