Březen 2014

Haiku I.

11. března 2014 v 18:57 | Ʈɛʀʊɢ |  Moje veršíky
Když krásně, lehce
chvěje se láskou srdce,
člověk víc nechce.

Princ, nebo lhář

11. března 2014 v 18:54 | Ʈɛʀʊɢ |  Moje veršíky
Miluji tě - zas a znova
říká tahle prázdná slova.
Slova nejsou nic - to činy
odhalí, že přec je jiný,
odlišný, než zprvu zdá se,
za prince lhář vydává se.
Z květin lásky hned je plevel,
život spad na první level.
To vše proto, že prostý lhář
zčernil a potrhal jí snář.
Od té doby čeká stále,
už by chtěla říci: ,,Dále!"
princovi, co by ji měl rád
a na pravdu nechtěl jen hrát.

Proč se vůbec rodí?

11. března 2014 v 18:33 | Ʈɛʀʊɢ |  Moje veršíky
Proč se vůbec rodí
Tak moudří a všestranní
A jsou přitom však tolik zkažení
Hezký úsměv zplodí
Dívky z nich pláčí před spaním
Oni z chlastu v posledním tažení

Mých pár srdceryvných veršíků

11. března 2014 v 18:26 | Ʈɛʀʊɢ |  Moje veršíky
Rozhodla jsem se, že zde zveřejním své veršíky. (Aby tu něco bylo.) Zajímavé je, že mě povětšinou napadají, když jsem jaksi v tenzi.
K mé smůle (nebo asi spíš štěstí) je převažující část mé poetické tvorby tak konkrétní, že se nedá publikovat, jelikož by ji pobraly pouze osoby, kvůli kterým vznikla, a zároveň málokdy nastává situace, že by se hodilo dát ji oněm osobám, takže spoustu věcí si nechám v šupleti do soudného dne.